Pr�val vod na dole D�llinger v Duchcov� 10. 2. 1879

Po��tkem 70. let 19. stolet� byl Duchcov s�jeho okol�m st�ediskem uheln� t�by. Kvalitn� sloj le�ela pr�v� v�hloubce, kter� byla dostupn� tehdej��mi technick�mi i kapit�lov�mi mo�nostmi t�a��. Kdy� byla v�roce 1871 prodlou�ena nov� �eleznice z�Teplic do Duchcova a vznikla tak nov� dopravn� a odbytov� cesta s�p��stupem k�vodn� cest� na Labi, doly v�okol� Duchcova se rychle mno�ily. Zalo�en� nov�ho dolu D�llinger vypadalo za t�chto okolnost� velmi slibn�. D�l se nach�zel na severoz�padn�m okraji obce Duchcov. Jeho dob�vac� prostor v�ak byl situov�n v�pom�rn� slo�it�ch geologick�ch podm�nk�ch. Z�nejv�zna�n�j��ch geologick�ch poruch byl posti�en tzv. D�llingerskou poruchou a celou �adou drobn�j��ch tektonick�ch poruch a shoz�, p�i nich� uheln� sloj n�hle m�nila svoji v��ku. tak byl d�l rozd�len do t�� horizont�, kter� byly spojeny jen �zk�mi �achti�kami s��eb��ky. Z�prvn�, tzv. j�lov� rozsedliny pr��tilo v�dy hodn� vody, a to tak tepl�, �e i nejlep�� boty byly za jednu sm�nu rozmo�en� a vl��n� jako hadr. Pod druh�m p�ehozem byla voda je�t� hojn�j��, tak�e ka�d� mohl v�d�t, �e se nal�z� v�bl�zkosti term�ln�ch teplick�ch pramen�. N�kdy koncem �ervna 1878 se n�hle ztratil velk� pramen �Ob�� vyt�kaj�c� z�prohlubn� u Laho�t�, asi dva kilometry od D�llingeru sm�rem k�Teplic�m. Tyto jasn� p��znaky ale nikoho nevarovaly.

Dne 10. �nora 1897 pracovali p�i ra�b� chodby v�nejvrchn�j��m horizontu na odpoledn� sm�n� horn�ci Hellebrand a Kovanda. Brzy po poledni ud�lali v��elb� chodby a po obou stran�ch ru�n� z�seky, kdy� se n�hle utrhla uheln� st�na a ohromn� proud vody vyrazil do chodby. Oba horn�ci jen st�� unikli. Varovali sice k�ikem ostatn� horn�ky, ale ti, kte�� se nach�zeli v�postrann�ch chodb�ch, se utopili skoro v�ichni. Do spodn�ch horizont� se voda ��tila s�neb�valou silou. Spojovac�mi chodbami pronikla i do vedlej��ch dol� Viktor�n, Pokrok, Gisela a Nelson, kter� byly b�hem p�ti dn� zcela zatopeny. Na dole D�llinger se v�okam�en� zaplavily spodn� horizonty, a to tak, �e pro 20 horn�k� v�nejn�e polo�en� ��sti dolu ji� nebylo z�chrany. Jako jedenadvac�t� zahynul u�e�, kter� se ve snaze pomoci ostatn�m p�i sestupu do dolu spadl z�lezn�ho odd�len� a utonul v�zatopen� �acht�.. tak� na vedlej��m dole Nelson I zahynuli dva horn�ci.

Na povrchu dolu zavl�dl zmatek, v�dy� �lo o prvn� v�t�� d�ln� ne�t�st� v�kraji. Ne�t�st� ale zp�sobilo tak� paniku mezi majiteli a zam�stnanci teplick�ch term�ln�ch l�zn�. B�hem 60 hodin se �pln� ztratil do t� doby na povrch tryskaj�c� sv�tozn�m� pramen Prav��dlo. Pro teplick� l�zn� , vyhled�van� takov�mi celebritami jako byli Ludwig van Beethowen, Johan Wolfgang G�ethe, c�sa�ovna Terezie a mnoho jin�ch, ztr�ta Prav��dla mohla p�i nast�vaj�c� l�ze�sk� sez�n� zp�sobit nemal� obt�e. Proto�e souvislost mezi t�mto jevem a d�ln�m ne�t�st�m byla z�ejm�, svolal teplick� purkmistr Uherr ihned d�v�rnou sch�zi z�stupc� m�sta, okresu, l�zn� a b��sk�ho hejtmanstv�. komise vyslala ministersk�mu p�edsedovi do V�dn� petici s�prosbou o vysl�n� odborn�k� z�oblasti geologie. S�m c�sa� Franti�ek Josef II. vyslal do Teplic odborn�ky � b��sk�ho radu Wolfa a profesora Suesse z�V�dn�. Ti dok�zali souvislost mezi zmizen�m pramen� a pr�valem vod. 25 dn� stoupala voda v�posti�en�ch dolech a teprve pak se v�konn�m �erpadl�m poda�ilo stoupaj�c� vodu zastavit. Voda stoupla celkem o 102 m a k�udr�en� hladiny muselo b�t �erp�no 5 mil. m3 ro�n�.

Posledn� poctu zahynul�m bylo nutno odlo�it na neur�ito. Le�eli kdesi v�bahn� zatopen�ch a zcela nep��stupn�ch d�ln�ch chodeb je�t� dlouho. Poh�eb se konal v�ned�li 29. 5. 1881 za obrovsk� ��asti obyvatelstva. Rakve byly ulo�eny do spole�n�ho hrobu. I kdy� deska na pomn�ku hl�sala jm�na v�ech 21 posti�en�ch, posledn� t�i ob�ti byly nelezeny a� v�polovin� �ervna a do hrobu ulo�eny v�tajnosti v�noci.

Pramen Prav��dlo byl op�t zasti�en vyhlouben�m �erpac� j�my 80 m hlubok�. Kdy� v�hloubce 13,5 m narazili na hork� pramen, vypukl v�Teplic�ch radostn� poplach. Na domech se objevily prapory, zvonily zvony, m�stsk� rada uspo��dala slavnost v�divadle a konaly se oslavn� bohoslu�by. Definitivn� byla ot�zka vz�jemn�ho ovliv�ov�n� vy�e�ena v�roce 1895 po dal��m pr�valu, tentokr�t na dole Viktor�n v�H�ji; jednak ut�sn�n�m hr�zemi a d�le dohodou nesouc� n�zev �Narovn�n� mezi majiteli l�zn� a dol�� s�t�m, �e od t� doby budou d�ln� podniky udr�ovat hladinu d�ln�ch vod v�bl�zkosti teplick�ch pramen� na k�t� +192 m nad mo�em. To pro bezchybn� chod l�ze�sk�ch provoz� sta�ilo a s�jist�m omezen�m sta�� dodnes.